|
Vyučující
|
-
Kreuzzieger Milan, PhDr. RNDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy jednotlivých přednášek: 1. Úvod. Představení programu kursu, probíraných témat a požadavků k zápočtu a zkoušce. 2. Co je vizuální kultura. Polarita dějiny umění - vizuální kultura. Co je vizuální kultura? Co jsou studia vizuální kultury? Různé přístupy ke studiu vizuální kultury. Porovnání různých interpretací vizuální kultury (J. Herbert, N. Mirzoeff). 3. Kánon a muzeum. Umění v kontextu. Co je kánon? Může kánon působit tak, že určité skupiny preferuje a jiným zabraňuje podílet se na vizuální reprezentaci? Co je kontext podle N. Brysona? 4. Terminologické a metodologické problémy studia dějin umění a vizuální kultury. Co je ikonologie a ikonologie? Kdo je představitelem této metody? Co je sémiotika? Ch. S. Peirce a jeho pojetí znaku. 5. - 6. Exkurze do Sbírky moderního a současného umění NG v Praze spojená s prezentací jednotlivých umělců a děl. (Čtyřhodinová exkurze). Veletržní palác - budova, historie NG, expozice 19. - 21. stol. 7. Krajinomalba, vztah příroda - kultura vzhledem k možnostem vyjádření ve vizuální kultuře. Krajinomalba v průběhu 19. a 20. století. Německý romantismus. Barbizonská škola. Impresionismus. Expresionismus. Surrealistická krajina. Environment, land art, akce v přírodě v 60. - 70. letech 20. stol. Současná vyjádření a podoby přírody. 8. Vizuální kultura a rod I. (genderová studia - úvod). Ženy - umělkyně v 19. až 21. století. Ženské umělecké spolky - Kruh výtvarných umělkyň ad. Problémy ve vztahu k vizuální kultuře: - přehodnocení role žen - umělkyň v dějinách umění. Feminismus a kánon. - přehodnocení praktik a psychologie tradičně spojované se ženou. Rozvoj ženského emancipačního hnutí koncem 19. a na počátku 20. století, proces demokratizace společnosti. Chronologie feminismu od 60. let 20. stol. v "západním" světě. 9. Vizuální kultura a rod II. (gender a queer studies, studia LBGTI, multikulturalismus, interkulturní střetávání). 10. Národ a vizuální reprezentace I. Různé definice a chápání pojmu národ v 19. a 20. století. Národ, mytizace a heroizace dějin. Národ a nacionalismus. Národní divadlo a výtvarníci, kteří se podíleli na jeho výzdobě. 11. Národ a vizuální reprezentace II. Různé definice a chápání pojmu národ v 19. a 20. století. Umění v procesu národní a postkoloniální emancipace. 12. Umění ve veřejném prostoru I. Pomníky a památníky. Proměny významu a funkce uměleckého díla ve veřejném prostoru. Pomník, památník, paměť a trauma. Sochy a sousoší na veřejných prostranstvích. Funkce pomníků, festivita. 13. Umění ve veřejném prostoru II. Pomníky po roce 1989 a současná vizuální kultura. Proměny významu a funkce uměleckého díla ve veřejném prostoru. Sochy a sousoší na veřejných prostranstvích. Funkce pomníků, festivita vzhledem k různým společenským režimům. Antipamátník - countermonument. 14. Prezentace seminárních prací a závěrečná diskuse.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace, Projekce (statická, dynamická)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem kursu je poskytnout úvodní náhled a orientaci v problémech a tématech spojených s vizuální kulturou 19. - 21. století a důležitých představitelů - umělcích, umělkyních a uměleckých uskupení. Tento přednáškový cyklus by měl vést dialog mezi tradičním chápáním dějin umění (jsou založeny na stylové analýze a chronologickém vývojovém řazení) a novějšími přístupy k interpretaci umění. Umělecké dílo je dnes chápáno v širším komplexu různorodých vztahů a vazeb (inter-kulturních, sociálních, politických ap.). Spíše než o autonomní dějiny umění jde o interdisciplinární analýzu vizuální kultury. Pozornost by měla být věnována i provozu a funkci institucí (jako jsou např. výtvarné akademie, galerie, muzea, umělecké spolky ap.), které formovaly hodnotová měřítka a vytvářely specifický diskurs. Součástí kursu je návštěva Sbírky moderního a současného umění Národní galeriie v Praze, kde studenti získají orientační přehled týkající se evropského umění 19. a 20. století.
Absolvent kursu by se měl naučit porozumět a analyzovat odborný text v ústní i písemné formě a v rámci své závěrečné seminární práce by se měl rovněž pokusit samostatně popsat, začlenit do kontextu a interpretovat umělecké dílo. Studenti v průběhu semestru vypracují seminární práci - důkladný rozbor jednoho uměleckého díla, na němž prokáží schopnost dílo nejen adekvátně terminologicky pojmenovat a využít soubor životopisných údajů a jiných informací, ale budou také schopni uplatnit vlastní interpretační strategie, metodologické a analytické nástroje, s nimiž se v průběhu kursu seznámili a osvojili si vlastní četbou. Zaměříme se na získání několika základních kompetencí: - rozvoj samostatného a kritického myšlení orientovaného na širší komplex vizuální kultury, který vzniká a získává význam v konkrétně situovaných osobních, sociálních, politických a historických souvislostech. - zvládnutí rejstříku témat, teorií, přístupů a souboru znalostí, osvojení si vybraných textů a jejich samostatná interpretace; zvládnutí pojmového aparátu a teoretických nástrojů. Zejména se jedná o následující dovednosti: 1. Kompilace textu z různých zdrojů. 2. Rozbor odborného textu. 3. Samostatné zpracování odborného textu, kde se ukáže schopnost vytvořit interpretační strategii, strukturovat text, používat odborné pojmy a poznámkový aparát
|
|
Předpoklady
|
Výhodou je absolvování kursů dějin umění a základní historický přehled. Dobrým předpokladem je také znalost minimálně jednoho cizího jazyka, především angličtiny.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Esej, Analýza výkonů studenta, Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární), Rozhovor, Systematické pozorování studenta
Je požadována účast na exkurzi v galerii či muzeu, dále bude hodnocena schopnost porozumění odbornému textu a samostatně s ním pracovat. Během kursu studenti zpracují seminární práci, která bude prezentována, jejímž cílem je ukázat úroveň samostatné práce, vytvořit si kritický úsudek a využít odborné termíny. pojmy a teorie. .
|
|
Doporučená literatura
|
|