|
Vyučující
|
-
Veselý Martin, doc. Mgr. Ph.D.
-
Rokoský Jaroslav, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Témata přednášek 1. Nástup bolševismu. Rusko v revolučním roce 1917 a občanská válka, Idea válečného komunismu a realita, NEP 2. Nová Evropa. Versailleský mírový systém, Německo v letech 1918-1925, porážka, krize a pomalý vzestup Výmarské republiky 3. Nástup fašismu. Itálie v letech 1915-1928, poválečná krize, vzestup Mussoliniho, prosazení a stabilizace fašistického státu, fašismus jako ideologie 4. Odchod do ústraní. USA v letech 1918-1928, neúspěch Wilsonovy koncepce Společnosti národů v USA, zahraniční politika, omezení imigrace, hospodářský růst a vnitřní politika 5. Kupředu levá. SSSR v letech 1924-1934, kdo nahradí voždě?, Stalinova cesta na vrchol moci, industrializace a kolektivizace 6. Pod pevnou rukou. Autoritářské státy v Evropě I., Příčiny příklonu k autoritativním režimům, vývoj v jednotlivých státech 7. Pod pevnou rukou. Autoritářské státy v Evropě II. 8. Krach. Velká hospodářská krize, způsoby řešení, USA v letech 1929-1941, Nový úděl, zahraniční politika 9. Konec naděje. Německo 1925-1939, Výmarská republika od vzestupu ke krizi, nástup nacismu, etablování nového režimu, represivní systém, hospodářská politika 10. Souostroví. Represivní systém SSSR, trestně pracovní tábory, velká čistka, divadelní procesy, zahraniční politika SSSR do roku 1941 11. Spoutáni appeasementem? Velká Británie a Francie v meziválečném období 12. Dálný východ. Japonsko a Čína v letech 1918-1941, vnitřní vývoj, příčiny japonské agrese, čínsko-japonská válka, cesta k Pearl Harboru 13. Prolog k válce. Itálie ve 30. letech, anexe v Habeši, občanská války ve Španělsku ? příčiny, vývoj, angažovanost dalších států 14. Druhá světová válka
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem historického kurzu Moderní dějiny I. je přiblížit zásadní aspekty celosvětového vývoje od sklonku první světové války až do porážky nacistického Německa v květnu 1945. V tomto období dochází k rozpadu tradičních evropských mocností, vytvoření nových států, které měly často ve vínku národnostní problémy, rozmachu totalitních ideologií a v souvislosti s tím v různém časovém horizontu a v závislosti na vnitro a zahraničněpolitických okolnostech ke vzniku totalitních nebo autokratických států. Zároveň se oslabuje vliv demokratických států - ať již vlivem vnitřních problémů či v důsledku poválečné a především Velké krize; v případě Spojených států pak v důsledku deklarované politiky izolacionismu. Klade se důraz na otázku, co umožnilo nástup a expanzi fašismu, nacismu a komunismu, jaká je podstata těchto ideologií a jak ovlivnily celosvětový vývoj. Pochopení linie těchto událostí je nezbytné pro porozumění dějin 20. století jako celku. Zároveň je věnována pozornost průvodnímu společenskopolitickému, sociálnímu a kulturnímu vývoji.
Studenti prokazují znalost skutečností a klíčových jevů z obecných dějin z období let 1918-1945. Orientují se v příčinách a následcích zásadních událostí, které ovlivnily dějinný vývoj. Mezi ně patří především uchopení moci bolševiky v Rusku, vznik Versailleského systému, poválečná hospodářská krize, neúspěch světové revoluce, nástup fašismu v Itálii, krach na newyorské burze, uchopení moci nacisty v Německu, expanze Japonska apod. Znají základní odbornou literaturu ke sledovanému období a jsou díky ní schopní prokázat schopnost kritické interpretace popisovaných jevů. Prokazují znalost příčinných souvislostí a chápou je v širším historickém kontextu. Umějí uspokojivě vysvětlit a interpretovat důležité pojmy jakými jsou např. fašismus, nacionální socialismus, Kominterna, NEP, industrializace, GULAG, kult osobnosti, kolektivizace, autoritářský stát, New Deal, appeasement, Norimberské zákony, Lebensraum a další. Jsou schopni si uvědomit etický rozměr problematických jevů daného období a jejich důsledků pro současnost. Jsou schopni získané poznatky prezentovat prostřednictvím textů, referátů nebo prezentací a diskutovat o nich.
|
|
Předpoklady
|
Absolvování předchozích kurzů československých a obecných dějin.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemná zkouška
Studenti se účastní seminářů (min. docházka 80 %), na něž se připravují pomocí doporučených a poskytnutých podkladů a literatury, která rozvíjí a prohlubuje témata jednotlivých přednášek. O jednotlivých problémech diskutují a zasazují je do širších souvislostí. Podmínkou účasti na ústní zkoušce je úspěšné splnění dvou písemných testů a předložený seznam minimálně deseti titulů prostudované odborné literatury.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Allan BULLOCK. Hitler a Stalin, Paralelní životopisy. Plzeň, 1994.
-
Ferdinand SEIBT. Ta stará ošklivá melodie. Několik ohlédnutí za německou historií 1900 - 1945. Praha, 2002.
-
Gerhard BESIER. Das Europa der Diktaturen; Eine neue Geschichte des 20. Jahrhunderts. München, 2006.
-
Jacques ROSSI. Encyklopedie Gulagu. Praha, 1999.
-
Jan KŘEN. Dvě století dějin střední Evropy. Praha, 2005.
-
Marcel REICH-RANICKI. Můj život. Praha, 2003.
-
Martin BROSZAT. Uchopení moci. Vzestup NSDAP a zničení Výmarské republiky. Praha, 2002.
-
Martin GILBERT. Dějiny dvacátého století I (1900-1933). Praha, 2005.
-
Niall FERGUSON. Britské impérium: cesta k modernímu světu. Praha, 2007.
-
Orlando FIGES. Lidská tragédie. Ruská revoluce 1891 - 1924. Praha, 2000.
-
Richard PIPES. Dějiny ruské revoluce. Praha, 1998.
-
Robert C. TUCKER. Stalin jako revolucionář. 1879 - 1929. Studie dějin a osobnosti. . Praha, 2003.
-
Robert C. TUCKER. Stalin. Na vrcholu moci 1928 ? 1941. Praha, 2000.
-
Viktor KLEMPERER. Deníky, Chci vydat svědectví I. a II.. Praha, 2003.
-
Vladimír BYSTROV. Průvodce říší zla. Praha, 2006.
-
Vladimír NÁLEVKA. Světová politika ve 20. století . Praha, 2000.
-
Winston S. CHURCHIL. Druhá světová válka I. - VI.. Praha, 1996.
|