|
Vyučující
|
-
Sulitková Ludmila, doc. PhDr. CSc.
-
Mareš Jan, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Původ a vývoj archivů v Evropě obecně a jejich institucionalizace, vývoj ústředního archivu a dalších kategorií archivů a jejich institucionalizace v českých zemích, v současnosti vývoj Národního digitálního archivu. Archivní teorie a metodika Základní pojmy v historickém vývoji (archiv, archiválie, archivistika, archivnictví,. kancelář, registratura, spisovna, správní archivy), problémy archivní terminologie v domácím i mezinárodním kontextu. Vztah archivů k dalším paměťovým institucím v informační společnosti, kritéria a způsoby výběru a přejímání archiválií, základní pořádací principy (provenience x pertinence), utváření a ohraničování fondů a specializovaných sbírek, evidence archiválií a tvorba archivních zpřístupňovacích pomůcek (v kontextu platné legislativy a na základě respektování mezinárodních pravidel).Příprava nových základních pravidel pro zpracování archivního materiálu. Ochrana archiválií a archivní legislativa
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem Archivnictví I je obeznámit studenty se základy archivní teorie a metodiky v širším evropském a historickém kontextu, jakož i s vývojem archivů od středověku a jejich aktuální organizací. Velká pozornost je věnována specializované archivní legislativě v historickém vývoji, a to rovněž v komparaci s legislativou v jiných evropských zemích. Důraz je kladen na změněná paradigmata oboru v souvislosti s masovým využívám elektronického dokumentu a obecně informačních technologií, přinášejících nové možnosti v evidenci a kopírování archiválií, ale současně i jisté problémy v zajištění bezpečného a dlouhodobého ukládání digitálních dokumentů.
Student získá základní představu o metodologických a metodických problémech oboru archivnictví, o jeho organizaci a legislativě, a to v komparaci s poměry v jiných evropských zemích. Důraz je kladen na změněné paradigma oboru v současné vědomostní společnosti a tedy na práci s digitálním dokumentem, na možnosti jeho dlouhodobého uchování a zpracování pro archivní účely, a to opět v úzké provázanosti s nejnovějšími trendy oboru v celosvětovém měřítku. Získané vědomosti budou absolventům dobrou průpravou i pro práci ve správních institucích různých typů a úrovní, v různých dalších paměťových institucích (knihovny, galerie, muzea), jakož i různých "think-tank" institucích, připravujících kvalifikované podklady pro decizní orgány. Absolventi budou schopni pružně reagovat na aktuální společenské potřeby v oblasti výběru dat a technického zabezpečení jejich dlouhodobého uložení jako součásti národního kulturního dědictví. Důraz na evropský kontext a znalosti jazyků by měly absolventům umožnit i profesní mobilitu, především v rámci států Evropské unie.
|
|
Předpoklady
|
Pomocné vědy historické
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
V distanční části bude kladen důraz na samostudium doporučené literatury a dalších materiálů. Bude probíhat aktuální komunikace s pedagogem prostřednictvím komunikačního fóra a zadávány konkrétní úkoly. Zápočet se bude realizovat formou seminární práce.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Ludmila Sulitková. Archivnictví a spisová služba (Elektronická opora pro studium archivistiky a spisové služby). Ústí nad Labem, 2008.
-
Václav Rameš. Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha, 2005.
|