|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Výuka předmětu v kombinované formě shrnuje tato témata po jednotlivých výukových blocích: 1) Základní metodologické a teoretické problémy oboru 2) Ikonografické minimum 3) Odborná terminologie kulturní historie 4) Cvičení z historické topografie a geografie Studenti kombinované formy studia se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné literatuře a zejména v opoře předmětu, úkoly zadanými v prezenční části výuky či ve výukovém systému Moodle a dále na základě individuálních konzultací s pedagogem realizovaných prostřednictvím komunikačního fóra v Moodlu či jinou elektronickou formou.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Projekce (statická, dynamická)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem kurzu je posluchače seznámit s obsahem a základním historickým vývojem kulturní historie jako oboru. Představeny jsou významné osobnosti a jejich dílo od období antiky po 20. století. Dále se frekventant kurzu seznamuje s příslušnou odbornou literaturou, především příručkami a encyklopediemi, které pomohou v pozdější samostatné práci. Velký důraz je kladen také na to, aby si posluchači osvojili základy odborné terminologie (památková péče, kulturní historie, umění). Vedle toho si osvojí některé nezbytné doplňující znalosti, např. z oblasti historické geografie, historické topografie atd. Výuka v jednotlivých seminářích je dělena na část teoretickou, zaměřenou na konkrétní téma a část praktickou, v níž je probíráno odborné názvosloví a zvolená oblast praktických dovedností.
Absolvent prokazuje znalosti oborového vývoje a základních teoretických a metodologických problémů kulturní historie. Ovládá základní oborovou terminologii, disponuje dílčími znalostmi z oborů ikonografie, historické topografie a geografie. Má přehled o základních titulech domácí literatury a je schopen pracovat i se starší odbornou literaturou (z 18. a 19. století.)
|
|
Předpoklady
|
Nejsou
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
Zpracování průběžně zadávaných úkolů, úspěšné zvládnutí písemné formy závěrečné zkoušky.
|
|
Doporučená literatura
|
|