1) Pojem teorie - jeho explicitní vymezení, pojem moderní, moderna a modernismus. Je možná abstraktní - normativní definice? Reflexe o architektuře, nebo návod jak stavět podle uměleckých zásad ve formě písemného zápisu - textu? Teoretikové architektury ve dvacátém století, modernismus, vliv průmyslové epochy, architekt vs. inženýr, autoreferenční pojetí moderní architektury, materiály, konstrukce a typologie jako norma . Handbuch (příručka) - nezbytný teoretický fundament praktikujícího architekta, E. Neufert a Bauentwurfslehre 2) Způsoby reflexe - interpretace moderní i historické architektury - stručné shrnující teze v článku: P.Urlich - Příspěvek k možnostem stratifikace české kritiky, Architekt 2/99 Petr Kratochvíl (eds): O smyslu a interpretaci architektury, VŠUP, Praha 2005 Nové pojetí - jiná interpretace, odklon od modernistických paradigmat a) R. Venturi a kontradikční pojetí architektury, mýtus modernismu, internacionalismus a regionalismus (pojem kritický regionalismus), odmítnutí ideologizace. b) Fenomenologická interpretace architektury, K. Lynch a jeho obraz města, Ch.N. Schulz a problém žitého a abstraktního prostoru, kořeny a teoretický přínos filosofů. Bollnow - Mensch und Raum, M. Heidegger - Básnicky bydlí člověk (Praha 1993), J. Patočka - Přirozený svět jako filosofický problém (Praha 1992, kap. III. Přirozený svět, zejména str. 82-90) c) Sémiotické pojetí interpretace, jazyk, mluva, sdělnost a konformita. Teoretické kořeny a přínos lingvistů - Saussure, Morris. Charles Jencks a jeho více vrstevnatý výklad, minimálně dvojí kódování architektury.) d) Architektura jako zobrazující struktura a nositelka symbolických a alegorických významů. Ikonologie architektury jako alternativní způsob interpretace. e) Italská škola interpretace architektury a její levicová východiska. Sociální pohyby ve společnosti jako hybný moment výrazových proměn architektury. 3) Významné teoretické pojmy - jejich spojení s moderní architekturou - ideologie Architektura jako nástroj moci, representativnost, alegorie a metafora, ideologie jako koherentní soubor myšlenek. Ideologické vnímání architektury modernismu. Architektura jako doktrína. Abstrakce a klasičnost. 4) Postmoderní situace a způsoby možného rozdělení soudobé architektury, od abstrakce avantgardy k abstrakci dekonstrukce.. Od (sociálního, mravního?) étosu k banalitě a kýči. Rozporuplnosti formulace - reflexe (nebo pokusu o reflexe) a konkrétní činnosti. Ezotérismus a syrová praxe. Komerce. Teorie bez architekta. Středověká zkušenost - teorii nepíší architekti., L. Krier a postmoderní urbanismus. 5) Architektura na prahu informačního věku - pokusy o teoretický koncept? - Rem Koolhaas, Winny Maas a další, pojem virtuální architektury, postindustriální věk a) 5 způsobů jak býti (nebýti) moderní - 1-po esperantu narcisismus, 2-opravdový technický modernismus, 3-modernizující konzervatismus, 4-estetika banality, 5-normativní modernismus. Zjevná narážka na pět bodů moderní architektury deklarovaných LC v roce 1927, po autoreferenčním pojetí moderní architektury zjevný příklon k minimalismu b) Expresionismus (výrazově též dekonstruktivismus) Gehry, Eisenman, Coop Himmelb(l)au?Nový expresionismus ? c) Postmoderna jako renesance abstraktního jazyka - mimetika nebo kreativita? Nová fáze dematerializace. (Meier?) Historizující fragmentace, citace, znovu opuštěné návraty k historii bez historické zkušenosti.. Venturi, Graves? d) Virtuální nebo reálný, organický a fluidní , přirozený nebo umělý e) Konzum a jeho oslava Bydlení, práce, rekreace, doprava (osobní, individualizovaná) v nových podmínkách. Vztah architektury a ostatních umění. Změna primárních hodnot. Nové charty.
|