Vyučující
|
-
Cornejo Renata, prof. Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
1. Franz Kafka, německy píšící autor z Prahy 2. Analýza románu "Der Prozess" z pohledu funkčnosti a projekce mocenských struktur 3. Esej "Der Prozess: Schuld und Integration" a "Genese eines wahnfaten Systems" Libuše Moníkové 4. Analýza románu "Das Schloss" z pohledu funkčnosti a projekce mocenských struktur 5. Esej "Das Schloss als Diskurs. Die Entstehung der Macht aus Projektionen" Libuše Moníkové 6. Esej "Die Macht der Mächtigen oder Die Macht der Machtlosen?" (Gruša/Havel) a jeho vztah k analyzovaným románům 7. Román "Die Fassade" a intertextuální vztahy ke Kafkovým románům 8. Symbol fasády jako projekce moci a totalitárního mocenského aparátu 9. Vztah Libuše Moníkové k dílu Franze Kafky (Rede zur Verleihung des Kafka-Preises 1989) na příkladu románu "Pavane für eine verstorbene Infantin" 10. Esej "Wievile Engagement verträgt die Kunst" a další vybrané texty Jana Faktora 11. Román "Schornstein" - boj nemocnéhoproti (ne)moci? 12. Román "Schornstein" a jeho intertextuální vztahy ke Kafkově románu "Das Schloss" 13. Srovnání obou románů (Die Fassade, Schornstein) z intertextuálního hlediska 14. Závěrečná diskuse eseje "Mit vereintent Kräften? Der Machtanspruch der Literatur"
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
|
Výstupy z učení
|
Cílem seminářwe na příkladu vybraných literárních textů je analyzovat a kriticky reflektovat otázku "moci", "bezmoci" a jejího překonání na základě literárních konceptů vybraných autorů 20. a 21. století. Předmětem zkoumání je mocenský diskurs v románech "Das Schloss" a "Der Prozess" Franze Kafky jako k referenčním textům dalších literárních děl - konkrétně románu "Die Fassade" Libuše Moníkové (1987) a románu "Schornstein" (2006) Jana Faktora. Oba texty tematizují vznik moci a byrokratického aparátu, vůči jehož libovůli je člověk jako jedinec "bezmocný", ale přesto vyvíjí subversivní strategie k jeho překonání. Jako teoretický úvod do problematiky a podnět k diskuzi slouží vybrané esejistické práce Libuše Moníkové, Jiřího Gruši a Václava Havla.
Studující je obeznámen se základními texty reflektující vztah umělce k moci, je schopen ukotvit problematiku v kontextu dané doby a diskutovat subverzivní koncepty konkrétních literárních děl.
|
Předpoklady
|
žádné
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Esej, Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární), Rozhovor
Aktivní účast v seminářích, spočívající v analýze a interpretaci děl primární literatury, jejíž četba je součástí domácí přípravy na semináře, písemná seminární práce nebo ústní kolokvium
|
Doporučená literatura
|
-
Faktor, J. Schornstein.. Köln, 2006.
-
Gruša, J., Havel, V. Die Macht der Mächtigen oder Die Macht der Machtlosen?.
-
Gruša, J.. Mit vereinten Kräften? Der Machtanspruch der Literatur. Wien, 2006.
-
Kafka, F. Das Prozess. Mitterfels, 2010.
-
Kafka, F. Das Schloss. Köln, 2007.
-
Moníková, L. Die Fassade. München, 1997.
-
Moníková, L. Schloss, Aleph, Wunschtorte Esaays. München, 1990.
|