| Název předmětu | Kritické myšlení |
|---|---|
| Kód předmětu | KFHS/P500 |
| Organizační forma výuky | Přednáška |
| Úroveň předmětu | Magisterský |
| Rok studia | nespecifikován |
| Semestr | Zimní |
| Počet ECTS kreditů | 5 |
| Vyučovací jazyk | Čeština |
| Statut předmětu | Povinný |
| Způsob výuky | Kontaktní |
| Studijní praxe | Nejedná se o pracovní stáž |
| Doporučené volitelné součásti programu | Není |
| Vyučující |
|---|
|
| Obsah předmětu |
|
Obsah předmětu: 1. Úvod do kritického myšlení: kritické myšlení jako obrana proti klamu a manipulaci. Plán přednášky. 2. Tvrzení, předpoklad, hypotéza, domněnka; důvody, vyvozování. 3. Budování pojmů: definice, ostenze, indukce. Výrazy nejasného obsahu a jak s nimi zacházet. 4. Polemika a argumentace: otázky, námitky, odporující tvrzení a co s nimi. 5. Zdroje a práce s nimi. Autorita, reputace, odbornost. Konfirmační zkreslení. 6. Přehánění, útočení na nikým nezastávanou pozici; ohánění se pocity či historickou zkušeností; příklady a anekdoty. 7. Fakta a jejich formulace. Statistická a kauzální argumentace. 8. Jistota a plauzibilita; podmíněná tvrzení. Hlediska, zaujatost a neutralita. Hodnoty a principy. 9. Pochybné postupy: ad hominem, tu quoque, falešné dichotomie, klamné zobecňování, analogie, kluzký svah, únik od tématu apod. 10. Rozhodování: jak úplnou informaci potřebujeme? Práce s alternativními návrhy. Testování následků. 11. Dezinformace a manipulace; konspirační teorie. Manipulátoři pracují s lidskými slabostmi: strach, nostalgie, iluzivní naděje, křivdy, zranění. 12. Filozofie a kritické myšlení I: skepse, relativizace a jak s nimi zacházet. 13. Filozofie a kritické myšlení II: kritický racionalismus, antifundamentismus, pluralismus. Postmoderna a posttruth. 14. Úkol vzdělanců.
|
| Studijní aktivity a metody výuky |
| Přednášení, Metody práce s textem (učebnicí, knihou) |
| Výstupy z učení |
|
Cílem kursu je napomoci studujícím v rozvoji a upevnění postoje a dovedností kritického myšlení. Kritické nebo také vědecké myšlení je (např. podle presidenta Masaryka) tou hlavní hodnotou, kterou vzdělání může a má přinášet. Jeho studium sestává z větší části z aplikované logiky a teorie poznání.
Studenti jsou schopni připravit si přednášku/výuku o rozsahu cca 30 minut na každé z probíraných témat a studovat dál samostatně méně obtížnou primární i sekundární literaturu. Studenti si zdokonalí své schopnosti pracovat s různými pojetími kritiky ve filozofii. |
| Předpoklady |
|
Nejsou
|
| Hodnoticí metody a kritéria |
|
Známkou, Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
1) Aktivní účast na seminářích Povolené jsou max. 3 absence. 2) Kolokvium Zkouška z probíraných témat proběhne formou kolokvia ve vypsaných termínech ve zkouškovém období |
| Doporučená literatura |
|
|
| Studijní plány, ve kterých se předmět nachází |
| Fakulta | Studijní plán (Verze) | Kategorie studijního oboru/specializace | Doporučený semestr |
|---|