|
Vyučující
|
-
Šimsa Martin, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Co je demokracie? Antická, římská a moderní, liberální demokracie. Periklés, Platón, Aristoteles, Cicero, Polybius. Lid, demokracie, republika. Antický a moderní pojem krize v lékařství, dramatu a společnosti. 2. Moderní pre-demokratičtí myslitelé: Machiavelli, Hobbes, Montesquieu, Locke, Rousseau, Kant, Constant. Klasická a moderní demokracie. 3. Moderní demokratické revoluce: britská, francouzská, americká a jejich interpreti a kritici: Burke, Tocqueville, Arendtová. 4. Moderní liberální demokracie: Tocqueville, Mill, Masaryk 5. Otevřená společnost a jejich nepřátelé a kritici. Popperova falibilistická kritika klasické teorie. Kdo má vládnout? Jak se zbavit špatné vlády bez krveprolití? 6. Procedurální, neklasická, elitistická teorie demokracie podle Schumpetera. 7. Berlin: Negativní a pozitivní svoboda. Hayek: Libertariánské pojetí svobody a demokracie. 8. Nová teorie spravedlnosti na bázi nové obecnější teorie společenské smlouvy: Rawls 9. Komunitaristická a libertariánská kritika Rawlsovy teorie spravedlnosti: Nozick, Sandel, Walzer, Taylor. 10. Rawls: Politický liberalismus a kosmopolitní Právo národů 11. Deliberativní teorie demokracie: Bessette, Cohen, Habermas, Talisse 12. Republikánské, novořímské pojetí demokracie: Pettit, Skinner, Sunstein 13. Mnohonásobná, pluralitní modernita a mnohonásobná, pluralitní demokracie: Eisenstadt, Arnason. 14. Krizovost moderní doby od konce 19. století, současná krize liberální demokracie
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je představení a přiblížení důležitých konceptů liberální demokracie v dějinách filosofického a politického myšlení a jejich zasazení do dobových i současných kontextů a zamyšlení nad tím, proč je současná společnost občany i teoretiky demokracie vnímaná jako krizová. Moderní koncepty krize (Nietzsche, Masaryk, Husserl, Patočka, Habermas)
Studenti na základě přednášek a seminářů budou jednotlivým konceptům rozumět, budou je umět porovnat a vzájemně odlišit, zhodnotit silné a přesvědčivé a naopak slabé a problematické argumenty pro ně či naopak proti nim. Studenti se prostřednictvím ústních a písemných referátů naučí vyjadřovat a zastávat jednotlivé filosofické a politické pozice či je naopak kritizovat a vyvracet.
|
|
Předpoklady
|
Nejsou
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Písemná zkouška, Esej, Analýza výkonů studenta, Rozhovor
1. Minimálně 70 % účast 2. Přečtení alespoň dvou studií či knih k předmětu 3. Referát v semináři nebo seminární práce 4. Kolokvium k seminárním textům
|
|
Doporučená literatura
|
-
Habermas, Jürgen. Diskurzivní teorie liberální demokracie. Praha. 2018.
-
Masaryk, Tomáš Garigue. Nová Evropa. Brno. 1994.
-
Masaryk, Tomáš Garigue. Světová revoluce: Za války a ve válce 1914-1918. Praha. 2005.
-
Mill, John Stuart. O svobodě myšlení a slova. Praha. 2020.
-
Mill, John Stuart. O svobodě. Praha. 1913.
-
Popper, Karl Raimund. Otevřená společnost a její nepřátelé I-II. Praha. 1994.
-
Rádl, Emanuel. Válka Čechů s Němci. Praha. 1993.
-
Rawls, John. Teorie spravedlnosti. Praha. 1995.
-
Sartori, Giovani. Teória demokracie. Bratislava. 1993.
-
Shapiro, Ian, Habermas, Jürgen. Teorie demokracie dnes. Praha. 2002.
-
Schumpeter, Joseph. Kapitalismus, socialismus a demokracie. Brno. 2004.
-
Svensson, Palle. Teorie demokracie. Brno. 1995.
-
Šimsa, Martin. Demokratická republika mezi Masarykem a současností. Ústí nad Labem. 2025.
-
Tocqueville, Alexis de. Demokracie v Americe I-II. Praha. 1992.
|