1. Jak rozumíme humanitním a společenským vědám? Předběžné definice, výčet věd, jejich klasifikace, souhrn metod 2. Geneze vzniku humanitních a společenských věd, odlišení od věd přírodních: novokantovské a novohegelovské teorie (Windelband, Rickert, Dilthey) 3. Filosofie existence, existencialismus a jejich společenský a politický otisk (Heidegger, Jaspers, Sartre) 4. Hermeneutika humanitních a sociálních věd - hermeneutika jako metoda nebo ontologie, kritická a transcendentální sociální věda (Habermas, Ricoeur, Apel) 5. Sociologie vědění - (Scheler, Mannheim, Keller) 6. Fenomenologická sociologie - sociologie všedního dne, sociální konstrukce reality - (Schütz, Luckmann, Berger) 7. Kritický racionalismus - logika vědeckého bádání, historicismus, otevřená společnost (Popper) 8. Marxistická kritika a kritická teorie (Marx, Horkheimer, Adorno, Benjamin, Marcuse) 9. Pozitivizmus, logický pozitivismus, empirický pozitivizmus, Vídeňský kroužek, hodnotově prosté bádání (M. Weber) 10. Wittgenstein I, analytická filosofie, logická analýza jazyka 11. Filosofie přirozeného jazyka, (Wittgenstein II), Idea sociálních věd (Winch) 12. Teorie řečových aktů, teorie komunikativního jednání - jednání mluvením (Austin, Searle, Habermas) 13. Postmoderní situace, poststrukturalismus, dekonstrukce (Lyotard, Foucault, Derrida) 14. Kolokvium
|
-
Apel, K. O. Komunikativní společenství jako transcendentální předpoklad sociálních věd. Praha, Filosofický časopis 3/2003, 2003.
-
Berger, P., Luckmann, T. Sociální konstrukce reality. Brno, 1999.
-
Gadamer, G. H. Problém dějinného vědomí. Praha, 1997.
-
Habermas, J. Strukturální přeměna veřejnosti. Praha, 2000.
|