Vyučující
|
-
Fišerová Michaela, doc. Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
1. soustředění (23.2.) - Klasické období řecké etiky. Etické pozadí Sókratova konfliktu s atínskou obcí. Platónovo pojetí duše a zdání. Aristetolovo pojetí ctnosti. Požadavek střednosti jako předpoklad ctnosti. - Etika hellénismu. Epikurovo odůvodnění soběstačnosti, dialektika strasti a slasti. Stoické jednání v souladu s představou o světovém řádu. Senecova kritika společnosti. Lukréciovo pojetí přírody. Duševní klid u Marca Aurélia. - Křesťanská etika a její vztah k židovské a řecké myšlenkové tradici. Augustinovo pojetí duše z hlediska vztahu imaginace a dobra. Tomáš Akvinský a etická revize ctností. - Renesanční etika autority: Machiavelli, Hobbes. Revize lidské ctnosti a přirozenosti: de Montaigne, La Boétie. - Rozum a afekt v etice racionalismu. Descartovo, Pascalovo a Leibnizovo pojetí rozumu, reprezentace a možných světů. Spinozova etika afektu a její vztah k monismu. Rozdíl mezi etikou a morálkou. 2. a 3. soustředění (19. a 20. 4.) - Novověká etika svobody a rovnosti. Osvícenská kritika sociální a třídní nerovnosti a oprávnění nové společenské smlouvy: Montesquieu, Voltaire, Rousseau. Lidská přirozenost, potřeba jistoty a tolerance v empirismu Huma a Locka. - Kantovo založení etiky na povinnosti. Věčný mír a světoobčanství. Vztah pocitu vznešeného a morálního zákona. - Sociální ohled v etice komunismu a utilitarismu. Marx a kritika vykořisťování dělníků. Bentham a společensky prospěšný dohled. Mill a požadavek svobody slova. - Existenciální etika voluntarismu. Etický potenciál soucitu u Schopenhauera, fantazie u Kierkegaarda, kritiky u Nietzscheho. - Bergsonova etika vitalismu. Dva zdroje morálky a náboženství. Etická role komična.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
Výstupy z učení
|
Předmět seznamuje s určujícími liniemi evropské myšlenkové tradice z hlediska eticky zaměřené filozofie. Předmět nabízí chronologicky koncipovaný přehled vlivných etických myslitelů, směrů a koncepcí pojednávajících o lidské přirozenosti, ctnosti, vládě, zákonu, svobodě, toleranci, užitku, povinnosti, přírodě, násilí.
Znalosti historického vývoje etiky Znalosti myšlenkových tradic eticky zaměřené filosofie Přehledvlivných etických myslitelů, směrů a koncepcí
|
Předpoklady
|
Nejsou.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor
Orientace v probíraných etických koncepcích bude ověřena formou závěrečného kvízu, který se bude konat ve vypsaných termínech ve zkouškovém období. Ke každému z probíraných témat bude potřeba zodpovědět jednu otázku vztahující se k četbě příslušného tematického textu. Pro získání zápočtu je potřeba mít v kvízu alespoň polovinu správných odpovědí. Všechny texty k prostudování budou probírány na soustředěních. Ke kvízu je potřeba si přečíst následující texty: Aristoteles - Etika Nikomachova Marcus Aurelius - Hovory k sobě Montaigne - Eseje Spinoza - Etika Rousseau- O původu nerovnosti mezi lidmi Kant - Základy metafyziky mravů Mill - Utilitarismus Kierkegaard - Bázeň a chvění Bergson - Smích
|
Doporučená literatura
|
-
Anzenbacher Arno. Úvod do etiky. Praha, 1994. ISBN 80-7113-111-3.
-
FUCHS Eric. Co dělá naše jednání dobrým?. Jihlava, 2007. ISBN 80-86498-03-4.
-
Henriksen, J.O .- Vetlesen, A.J. Blízké a vzdálené. Boskovice, 2000. ISBN 80-85834-85-5.
-
Kohák Erazim. Svoboda, svědomí, soužití. Kapitoly z mezilidské etiky. Praha, 2004. ISBN 80-86429-35-0.
-
Machovec Milan. Filosofie tváří v tvář zániku. Brno, 1998. ISBN 80-86903-22-2.
|