|
Vyučující
|
-
Fišerová Michaela, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1) Vymezení etiky a její pozice v rámci filozofického myšlení. 2) Klasické období řecké etiky. Etické pozadí Sókratova konfliktu s atínskou obcí. Platónovo pojetí duše a zdání. Aristetolovo pojetí ctnosti. Požadavek střednosti jako předpoklad ctnosti. 3) Etika hellénismu. Epikurovo odůvodnění soběstačnosti, dialektika strasti a slasti. Stoické jednání v souladu s představou o světovém řádu. Senecova kritika společnosti. Lukréciovo pojetí přírody. Duševní klid u Marca Aurélia. 4) Křesťanská etika a její vztah k židovské a řecké myšlenkové tradici. Augustinovo pojetí duše z hlediska vztahu imaginace a dobra. Tomáš Akvinský a etická revize ctností. 5) Renesanční etika autority: Machiavelli, Hobbes. Revize lidské ctnosti a přirozenosti: de Montaigne, La Boétie. 6) Rozum a afekt v etice racionalismu. Descartovo, Pascalovo a Leibnizovo pojetí rozumu, reprezentace a možných světů. Spinozova etika afektu a její vztah k monismu. Rozdíl mezi etikou a morálkou. 7) Novověká etika rovnosti. Osvícenská kritika sociální a třídní nerovnosti a oprávnění nové společenské smlouvy: Montesquieu, Voltaire, Rousseau. 8) Novověká etika svobod. Lidská přirozenost, potřeba jistoty a tolerance v empirismu Huma a Locka. 9) Kantovo založení etiky na povinnosti. Věčný mír a světoobčanství. Vztah pocitu vznešeného a morálního zákona. 10) Sociální ohled v etice komunismu a utilitarismu. Marx a kritika vykořisťování dělníků. Bentham a společensky prospěšný dohled. Mill a požadavek svobody slova. 11) Existenciální etika voluntarismu. Etický potenciál soucitu u Schopenhauera, fantazie u Kierkegaarda, kritiky u Nietzscheho. 12) Bergsonova etika vitalismu. Dva zdroje morálky a náboženství. Etická role komična. 13) Závěrečné opakování.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět seznamuje s určujícími liniemi evropské myšlenkové tradice z hlediska eticky zaměřené filozofie. Předmět nabízí chronologicky koncipovaný přehled vlivných etických myslitelů, směrů a koncepcí pojednávajících o lidské přirozenosti, ctnosti, vládě, záknu, svobodě, toleranci, užitku, povinnosti, přírodě, násilí.
- Znalosti historického vývoje etiky - Znalosti myšlenkových tradic eticky zaměřené filosofie - Přehled vlivných etických myslitelů, směrů a koncepcí
|
|
Předpoklady
|
žádné
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Rozhovor
Orientace v probíraných etických koncepcích bude ověřena formou závěrečného kvízu, který se bude konat ve vypsaných termínech ve zkouškovém období. Ke každému z probíraných témat bude potřeba zodpovědět jednu otázku vztahující se k četbě příslušného tematického textu. Pro získání zápočtu je potřeba mít v kvízu alespoň polovinu správných odpovědí. Všechny texty k prostudování budou probírány v přednáškách a seminářích. Ke kvízu je potřeba si přečíst následující texty: Aristoteles - Etika Nikomachova Marcus Aurelius - Hovory k sobě Montaigne - Eseje Spinoza - Etika Rousseau- O původu nerovnosti mezi lidmi Kant - Základy metafyziky mravů Mill - Utilitarismus Kierkegaard - Bázeň a chvění Bergson - Smích Od povinnosti absolvovat kvíz budou osvobozeni studenti, kteří si vypracují referát z četby jednoho vybraného textu a představí ho v rozsahu 10 min na tematicky příslušné hodině semináře. Na každé hodině semináře lze představit max. 3 referáty.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Aristotelés. Etika Nikomachova. Praha, 1996.
-
Augustinus, Aurelius. Vyznání. Praha: Kalich, 2006.
-
Kant, I. Základy metafyziky mravů. Praha, 1990.
-
Locke. Dopis o toleranci. Brno, 2000.
-
MILL, J. S. Vybrané spisy o etice, společnosti a politice. Praha, 2018. ISBN 978-80-7298-237-0.
-
MONTAIGNE, M. DE. Eseje. Praha, 1996. ISBN 80-85913-12-7.
-
Platón. Obrana Sókrata. Praha, 2005.
-
Rousseau, J. J. O společenské smlouvě. Praha, 2002.
-
Seneca, Lucius Annaeus. Výbor z listů Luciliovi. Praha: Svoboda, 1969.
-
Spinoza. Etika. Praha, 1997.
|