Informace o kvalifikační práci
Vliv dominantních náboženských organizací na rozsah státních regulací, diverzifikaci trhu a důvěru k náboženským organizacím v postkomunistických zemích střední Evropy
- Všechny požadované údaje o této VŠKP jsou vyplněny.
Hlavní téma
Vliv dominantních náboženských organizací na rozsah státních regulací, diverzifikaci trhu a důvěru k náboženským organizacím v postkomunistických zemích střední Evropy
Hlavní téma v angličtině
The Influence of Dominant Religious Organisation on the Scope of State Regulation, Market Diversification and Trust in Faith-based Organisations in Post-Communist Countries of Central Europe.
Název dle studenta
Vliv dominantních náboženských organizací na rozsah státních regulací, diverzifikaci trhu a důvěru k náboženským organizacím v postkomunistických zemích střední Evropy
Název dle studenta v angličtině
The Influence of Dominant Religious Organisation on the Scope of State Regulation, Market Diversification and Trust in Faith-Based Organisations in Post-Communist Countries of Central Europe
Práce navazuje na probíhající mezinárodní diskuzi v rámci oboru ekonomie náboženství se záměrem odhalit potencionální vliv náboženských organizací na politická rozhodnutí, strukturu trhu náboženských organizací a důvěru věřících. Práce je zaměřena zejména na oblast restriktivní politiky orientované na vládní regulace trhu náboženských organizací. Cílem práce bylo za pomoci panelových dat v podobě indexů, dat z mezinárodních dotazníkových šetření a národních statistických údajů ověřit, zda s rostoucím vlivem jedné denominace roste i rozsah regulace náboženských organizací a zároveň klesá diverzifikace trhu, a zda důvěra věřících v náboženské organizace závisí na velikosti a počtu denominací ve vybraných postkomunistických zemích střední Evropy. Bylo prokázáno, že spolu se zvětšením tržního podílu dominantní denominace poklesne zároveň i diverzifikace trhu. Dále bylo prokázáno, že i důvěra věřících v náboženské organizace závisí na velikosti a počtu denominací ve vybraných postkomunistických zemích střední Evropy. Výsledky práce neprokázaly, že když dojde ke zvětšení tržního podílu dominantní denominace, dojde zároveň k vzrůstu rozsahu regulací náboženských organizací.
Anotace v angličtině
The work follows up on the ongoing international discussion in the field of the economics of religion to reveal the potential influence of religious organizations on political decisions, market structure of religious organizations and trust of the believers. This thesis mainly focuses on the area of the restrictive policy converging on the government regulations of the market of religious organizations. The work aims to use panel data in the form of indexes, data from international questionnaire surveys and national statistics to verify whether the growing influence of one of the religious organizations increases the scope of the regulation of the religious organizations and decreases market diversification and whether believers' trust in religious organizations depends on size and number of the religious organizations in selected post-communist countries of Central Europe. It has been shown that, along with an increase in the market share of the dominant denomination, market diversification will also decrease. Furthermore, it has been shown that the trust of believers in religious organizations depends on the size and number of denominations in selected post-communist countries of Central Europe. The results of the work did not show that if the market share of the dominant denomination increases, the scope of regulations of religious organizations will also increase.
Klíčová slova
Náboženství, státní regulace, centrální Evropa, náboženská diverzita, komunistický režim
Klíčová slova v angličtině
Religion, Government regulation, Central Europe, Religious diversity, Communism
Rozsah průvodní práce
80 s. (154 772 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Práce navazuje na probíhající mezinárodní diskuzi v rámci oboru ekonomie náboženství se záměrem odhalit potencionální vliv náboženských organizací na politická rozhodnutí, strukturu trhu náboženských organizací a důvěru věřících. Práce je zaměřena zejména na oblast restriktivní politiky orientované na vládní regulace trhu náboženských organizací. Cílem práce bylo za pomoci panelových dat v podobě indexů, dat z mezinárodních dotazníkových šetření a národních statistických údajů ověřit, zda s rostoucím vlivem jedné denominace roste i rozsah regulace náboženských organizací a zároveň klesá diverzifikace trhu, a zda důvěra věřících v náboženské organizace závisí na velikosti a počtu denominací ve vybraných postkomunistických zemích střední Evropy. Bylo prokázáno, že spolu se zvětšením tržního podílu dominantní denominace poklesne zároveň i diverzifikace trhu. Dále bylo prokázáno, že i důvěra věřících v náboženské organizace závisí na velikosti a počtu denominací ve vybraných postkomunistických zemích střední Evropy. Výsledky práce neprokázaly, že když dojde ke zvětšení tržního podílu dominantní denominace, dojde zároveň k vzrůstu rozsahu regulací náboženských organizací.
Anotace v angličtině
The work follows up on the ongoing international discussion in the field of the economics of religion to reveal the potential influence of religious organizations on political decisions, market structure of religious organizations and trust of the believers. This thesis mainly focuses on the area of the restrictive policy converging on the government regulations of the market of religious organizations. The work aims to use panel data in the form of indexes, data from international questionnaire surveys and national statistics to verify whether the growing influence of one of the religious organizations increases the scope of the regulation of the religious organizations and decreases market diversification and whether believers' trust in religious organizations depends on size and number of the religious organizations in selected post-communist countries of Central Europe. It has been shown that, along with an increase in the market share of the dominant denomination, market diversification will also decrease. Furthermore, it has been shown that the trust of believers in religious organizations depends on the size and number of denominations in selected post-communist countries of Central Europe. The results of the work did not show that if the market share of the dominant denomination increases, the scope of regulations of religious organizations will also increase.
Klíčová slova
Náboženství, státní regulace, centrální Evropa, náboženská diverzita, komunistický režim
Klíčová slova v angličtině
Religion, Government regulation, Central Europe, Religious diversity, Communism
Zásady pro vypracování
Práce bude navazovat na probíhající mezinárodní diskuzi v rámci oboru ekonomie náboženství se záměrem odhalit potencionální vliv náboženských organizací na politická rozhodnutí, strukturu trhu a důvěru věřících.
Náboženství jako součást ekonomie se na počátku 20. století postupně dostalo do pozadí a ze zorného pole většiny ekonomů, kterými bylo z různých důvodů záměrně přehlíženo. I přes významnou roli náboženství v historii a toho, že se v různých formách vyskytuje snad ve všech kulturách na světě, bylo náboženství v ekonomii považováno za jev, který je věcí minulosti a do součastného světa již nepatří. Majoritou vědců byl přijat konsenzus o sekularizaci vedoucí k postupnému zániku a vymizení náboženství z moderních společenství (Loužek, 2007). Vývoj náboženství ale nasvědčuje opaku a z toho důvodu má náboženství své neopomenutelné místo v ekonomii. Už jen z důvodu, že jsou církve ovlivňovány stejnými silami trhu jako obchodní společnosti. Těží z volné hospodářské soutěže, prosperují při monopolu a jsou ohrožovány státními regulacemi stejně jako firma v jakémkoliv jiném ekonomickém sektoru (Smith, 2007 [1776]). Navíc součastný stav náboženství o jeho zániku nenasvědčuje, naopak vývoj konzervativního křesťanství v USA, nárůst radikálního islámu na středním východě a dynamický růst protestantismu v Latinské Americe a vývoj náboženství ve východní Evropě nasvědčuje, že náboženství je stále aktuální téma, které ovlivňuje životy milionů lidí po celém světě (Loužek, 2007; Minárik, 2018).
Cílem práce je ověřit, zda s rostoucím vlivem jedné denominace roste i rozsah regulace náboženských organizací a zároveň klesá diverzifikace trhu a zda důvěra věřících v náboženské organizace závisí na velikosti a počtu denominací ve vybraných postkomunistických zemích střední Evropy.
Pro rozdílné chování členů jednotlivých denominací budou pro výzkum použity jen tři skupiny náboženských organizací (katolíci, protestanti a pravoslavní) v sedmi postkomunistických zemích střední Evropy.
V první části výzkumu budou použity panelová data v podobě indexů, data z mezinárodních dotazníkových šetření a národní statistické údaje. Cílem výpočtů Herfindahlova indexu a regresní analýzy panelových dat je nalézt možnou závislost mezi vysvětlovanou proměnnou "regulace náboženských organizací a diverzifikace trhu" a vysvětlující proměnnou "zvyšování vlivu jedné denominace na trhu" a najít tak odpověď na výzkumnou otázku: "Zda s rostoucím vlivem jedné denominace roste i rozsah regulací náboženských organizací a zároveň klesá diverzifikace trhu"?.
V části druhé bude za pomoci Herfindahlova indexu a korelace zkoumáno, zda důvěra věřících v náboženské organizace závisí na velikosti a počtu denominací ve vybraných postkomunistických zemích střední Evropy.
Zásady pro vypracování
Práce bude navazovat na probíhající mezinárodní diskuzi v rámci oboru ekonomie náboženství se záměrem odhalit potencionální vliv náboženských organizací na politická rozhodnutí, strukturu trhu a důvěru věřících.
Náboženství jako součást ekonomie se na počátku 20. století postupně dostalo do pozadí a ze zorného pole většiny ekonomů, kterými bylo z různých důvodů záměrně přehlíženo. I přes významnou roli náboženství v historii a toho, že se v různých formách vyskytuje snad ve všech kulturách na světě, bylo náboženství v ekonomii považováno za jev, který je věcí minulosti a do součastného světa již nepatří. Majoritou vědců byl přijat konsenzus o sekularizaci vedoucí k postupnému zániku a vymizení náboženství z moderních společenství (Loužek, 2007). Vývoj náboženství ale nasvědčuje opaku a z toho důvodu má náboženství své neopomenutelné místo v ekonomii. Už jen z důvodu, že jsou církve ovlivňovány stejnými silami trhu jako obchodní společnosti. Těží z volné hospodářské soutěže, prosperují při monopolu a jsou ohrožovány státními regulacemi stejně jako firma v jakémkoliv jiném ekonomickém sektoru (Smith, 2007 [1776]). Navíc součastný stav náboženství o jeho zániku nenasvědčuje, naopak vývoj konzervativního křesťanství v USA, nárůst radikálního islámu na středním východě a dynamický růst protestantismu v Latinské Americe a vývoj náboženství ve východní Evropě nasvědčuje, že náboženství je stále aktuální téma, které ovlivňuje životy milionů lidí po celém světě (Loužek, 2007; Minárik, 2018).
Cílem práce je ověřit, zda s rostoucím vlivem jedné denominace roste i rozsah regulace náboženských organizací a zároveň klesá diverzifikace trhu a zda důvěra věřících v náboženské organizace závisí na velikosti a počtu denominací ve vybraných postkomunistických zemích střední Evropy.
Pro rozdílné chování členů jednotlivých denominací budou pro výzkum použity jen tři skupiny náboženských organizací (katolíci, protestanti a pravoslavní) v sedmi postkomunistických zemích střední Evropy.
V první části výzkumu budou použity panelová data v podobě indexů, data z mezinárodních dotazníkových šetření a národní statistické údaje. Cílem výpočtů Herfindahlova indexu a regresní analýzy panelových dat je nalézt možnou závislost mezi vysvětlovanou proměnnou "regulace náboženských organizací a diverzifikace trhu" a vysvětlující proměnnou "zvyšování vlivu jedné denominace na trhu" a najít tak odpověď na výzkumnou otázku: "Zda s rostoucím vlivem jedné denominace roste i rozsah regulací náboženských organizací a zároveň klesá diverzifikace trhu"?.
V části druhé bude za pomoci Herfindahlova indexu a korelace zkoumáno, zda důvěra věřících v náboženské organizace závisí na velikosti a počtu denominací ve vybraných postkomunistických zemích střední Evropy.
Seznam doporučené literatury
Berger, P. L. (2009 [1967]). The sacred canopy: Elements of a sociological theory of religion. New York: Anchor Books.
Fox, J. (2017). Religion and State Codebook: Round 3
Froese, P. S. & Pfaff, S. (2001). Replete and Desolate Markets: Poland, East Germany, and the New Religious Paradigm. Social Forces, 80(2), 481-507. doi:10.1353/sof.2001.0093
Finke, R., & Stark, R. (1998). Religious Choice and Competition. American Sociological Review, 63(5), 761-766. doi: 10.2307/2657339
Chaves, M., & Gorski, P. S. (2001). Religious pluralism and religious participation. Annual review of sociology, 27(1), 261-281. doi:10.1146/annurev.soc.27.1.261
Iannaccone, L. R. (1991). The Consequences of Religious Market Structure. Rationality and Society, 3(2), 156-177. doi: 10.1177/1043463191003002002
Iannaccone, L. R., Finke, R., & Stark, R. (1997). Deregulating Religion: The Economics of Church and State. Economic Inquiry, 35(2), 350-364. doi:10.1111/j.1465-7295.1997.tb01915.x
Inglehart, R., & Baker, W. E. (2000). Modernization, Cultural Change, and the Persistence of Traditional Values. American Sociological Review, 65(1), 19-51. doi: 10.2307/2657288
Kohák, E. (1992). Central Europe After Forty Years. Daedalus, 12(2), 197-215.
Loužek, M. (2007). Ekonomie náboženství - je hypotéza sekularizace opodstatněná? Politická ekonomie, 55(5), 659-680. https://doi.org/10.18267/j.polek.618
Minárik, P. (2013). Ekonomie náboženství a její relevance pro ekonomy ve střední Evropě. Politická ekonomie, 2013(5), 691-703. https://doi.org/10.18267/j.polek.924
Minárik, P. (2018). Ekonomie náboženství a náboženství v postkomunistické Evropě. Masarykova univerzita Brno, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 47. doi: 10.5817.//CZ.MUNI.M210-9125-2018
Sarkissian, A. (2009). Religious Reestablishment in Post-Communist Polities. Journal of Church and State, 51(3), 472-501. doi: 10.1093/jcs/csp096
Smith, A. (2007 [1776]). An Inquiry into the Nature and Causes of The Wealth of Nations, 608.
Voas, D., Crockett, A. & Olson, D. V. A. (2002). Religious Pluralism and Participation: Why Previous Research is Wrong. American Sociological Review, 67(2), 212-230. doi: 10.2307/3088893
Seznam doporučené literatury
Berger, P. L. (2009 [1967]). The sacred canopy: Elements of a sociological theory of religion. New York: Anchor Books.
Fox, J. (2017). Religion and State Codebook: Round 3
Froese, P. S. & Pfaff, S. (2001). Replete and Desolate Markets: Poland, East Germany, and the New Religious Paradigm. Social Forces, 80(2), 481-507. doi:10.1353/sof.2001.0093
Finke, R., & Stark, R. (1998). Religious Choice and Competition. American Sociological Review, 63(5), 761-766. doi: 10.2307/2657339
Chaves, M., & Gorski, P. S. (2001). Religious pluralism and religious participation. Annual review of sociology, 27(1), 261-281. doi:10.1146/annurev.soc.27.1.261
Iannaccone, L. R. (1991). The Consequences of Religious Market Structure. Rationality and Society, 3(2), 156-177. doi: 10.1177/1043463191003002002
Iannaccone, L. R., Finke, R., & Stark, R. (1997). Deregulating Religion: The Economics of Church and State. Economic Inquiry, 35(2), 350-364. doi:10.1111/j.1465-7295.1997.tb01915.x
Inglehart, R., & Baker, W. E. (2000). Modernization, Cultural Change, and the Persistence of Traditional Values. American Sociological Review, 65(1), 19-51. doi: 10.2307/2657288
Kohák, E. (1992). Central Europe After Forty Years. Daedalus, 12(2), 197-215.
Loužek, M. (2007). Ekonomie náboženství - je hypotéza sekularizace opodstatněná? Politická ekonomie, 55(5), 659-680. https://doi.org/10.18267/j.polek.618
Minárik, P. (2013). Ekonomie náboženství a její relevance pro ekonomy ve střední Evropě. Politická ekonomie, 2013(5), 691-703. https://doi.org/10.18267/j.polek.924
Minárik, P. (2018). Ekonomie náboženství a náboženství v postkomunistické Evropě. Masarykova univerzita Brno, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 47. doi: 10.5817.//CZ.MUNI.M210-9125-2018
Sarkissian, A. (2009). Religious Reestablishment in Post-Communist Polities. Journal of Church and State, 51(3), 472-501. doi: 10.1093/jcs/csp096
Smith, A. (2007 [1776]). An Inquiry into the Nature and Causes of The Wealth of Nations, 608.
Voas, D., Crockett, A. & Olson, D. V. A. (2002). Religious Pluralism and Participation: Why Previous Research is Wrong. American Sociological Review, 67(2), 212-230. doi: 10.2307/3088893